English

Test piva

Autor: Jan Matoušek, pondělí, 17. prosinec 2012

Slovo dalo slovo a po náročném pochodu Praha - Prčice se zrodil nápad uspořádat slepý pivní test. Test obsahoval 12 různých piv, která Češi často a masově pijí, včetně několika kvalitních nealko piv. A co jsme hodnotili? Samozřejmě chuť! Dále jsme provedli již klasické porovnání cena-výkon, analýzu férové ceny, index alkoholika a nakonec jsme identifikovali podobně hodnocená piva. Jak to všechno dopadlo?


K tomuto počinu nás vedla naše pivní slepota, kdy po náročném pochodu Praha – Prčice jsme zakoupili pivo z dodávky s obrovským nápisem Free. Bez většího přemýšlení jsme se dopili do ¾ a vcelku si pochvalovali kvalitní nealko, které se „muselo od posledně zlepšit“. Až kamarád nás upozornil, že v  dodávce Free se prodávají Krušovice, což oznamuje cedulka psaná pojišťováckým mikropísmem přímo na pípě.

Slovo dalo slovo a uspořádali jsme slepý pivní test. V souladu s původní zkušeností jsme do něj zařadili i několik nealko piv. Opět se opakovala naše zkušenost – zdaleka ne všichni degustátoři byli schopni rozpoznat nealko pivo v anonymním kelímku. Zvlášť když v mixu byla slabá piva a dobrá nealka. Dal jsem si ovšem záležet, aby slepý test piva probíhal podle nejlepších výzkumných zvyklostí jako dvojitě zaslepená studie.

Překvapivé výsledky 

Výsledky dopadly poněkud překvapivě. Po favorizovaném Svijanském Knížeti, který si odnesl nejvyšší hodnocení, následoval hned málo oblíbený Braník 11. Pilsner Urquell skončil sice na pěkném třetím místě, což ovšem neospravedlnilo jeho dvojnásobnou cenu oproti ostatním vzorkům.

Dvě „nízkonákladová“ piva skončila uprostřed pelotonu dobrých piv. Ambrosius (privátní značka Kauflandu), stejně jako low-end Klasik (vyrábí a levně prodává Plzeňský Prazdroj) nejsou vůbec špatná piva, obzvlášť když nevíte, co pijete, a nekouká na vás poněkud „sociální“ image uvedených značek. Špatným pivem není ani Březňák. U Bernarda jsou výsledky naprosto šokující. Prvním překvapením je, že nealkoholická varianta překonala v hodnocení chuti jedenáctku a některými účastníky nebyla odhalena jako nealko. Jedná se o velmi kvalitní nealko, dle studie vyzyvatel a také přemožitel Birella.

Od jedenáctky Bernard jsme naopak nečekali propad hluboko pod privátní a slabé značky. Pro jistotu jsem zkontroloval, že pivo není prošlé, ale zbývaly mu tři měsíce života a nebylo pasterováno. Nechci nikomu sahat do svědomí, ale nedal bych ruku do ohně ani za správné skladování v Kauflandu, ani za konstantní kvalitu z Bernarda.

Cena - výkon

Zajímavá je matice chuti a ceny. Pokud chcete dobré pivo za výjimečně příznivou cenu, neuděláte chybu s Braníkem 11, který je chuťově téměř na špičce a přitom jde o levné pivo. Hodnotu za peníze určitě představují i „neznačková“ piva Klasik a Ambrosius. Dobrou koupí je i vládce chuti Svijanský kníže. Naopak horší poměr cena/výkon najdeme u prémiového piva Pilsner Urquell a Bernarda. Obě značky mají zcela odlišnou komunikaci. Jediný originál a sympatický rodinný pivovar si však za svoji image shodně účtují pořádné peníze.

Poměr chuti a ceny

Kdo tedy chce ušetřit, ať klidně kupuje Klasika nebo Braník. Kdo chce skutečně vynikající pivo, může skončit u Svijan. Pokud však králi českých piv z Plzně a sympatickému vyzyvateli z Humpolce svlečeme šaty imagové komunikace, zjistíme, že jsou oba poněkud nazí.

Férové ceny

Na trhu existují značky, které si účtují premium nad svoji chuť. Těmito značkami jsou, jak bylo řečeno Bernard a Pilsner Urquell. Z každé lahve u nich zaplatíte 8 Kč za image. Naopak Braník tratí na své horší image a i Svijanský kníže se prodává pod cenou. Se slevou oproti „féroceně“ dostanete samozřejmě i Klasik a Ambrosius.

Pokud ovšem budete skutečně náruživý konzument alkoholu, chuť bude pro vás až vedlejší. Proto jsme spočítali i index alkoholika, který určuje, kolik procent alkoholu dostanete za jednu korunu. Nejvýhodnější je z hlediska obsahu alkoholu Klasik a Ambrosius. Pilsner Urquell u alkoholiků nepochodí, což ovšem asi v Plzni nezpůsobí žádný zármutek.

Podobně hodnocená piva

Graf nahoře ukazuje podobnost piv z hlediska chuti. Čím kratší čára od jednoho piva k druhému, tím jsou si značky bližší.

Podobně hodnocenými pivy jsou prostě piva, která chutnají stejným lidem. Kdo má rád Plzeň, bude mít rád i Braník 11 a Svijanského Knížete. Tomu, kdo nepohrdne Ambrosiem, můžete dát i Samson. Velmi blízko v hodnocení jsou si i Kozel 11 a Gambrinus. Nealka tvoří úzce propojenou skupinu, ale nedaleko nich se nachází i slabá piva Březňák a Klasik. Jen Bernard 11 se nekamarádí s žádným jiným pivem a je izolován jako kůl v plotě.

Metodické poznámky

Pro možné následovníky nebo šťouraly statistického i jiného zaměření je třeba udělat pár metodologických poznámek. Tímto tedy končí sekce pro čtenáře se zdravým rozumem.

Dvojitě zaslepené pivo

Výběr piv vznikl víceméně náhodnou procházkou okolo regálů Kauflandu na pražském Proseku. Záměrně jsem vyřadil vše, čeho bylo méně než 8 bas, cizokrajná a exotická piva, o pivních limonádách ani nemluvě. Chtěl jsem testovat piva, která lidé skutečně často a masově pijí. Počet vzorků 12, pro který jsme se rozhodli také bohužel vylučoval testování vysloveně malých pivovarů, protože piv z nich jsou stovky druhů.

Ke dvanácti pivním vzorkům byl vytvořen pomocí generátoru náhodný čísel klíč, který byl zcela nezávislý. Šifrovací klíč neměl nikdo k dispozici a měl jsem jej uložen na dvou různých tajných místech, podle moudrosti „kdo šifruje, musí zálohovat“.

Neodborná komise

Piva testovalo 8 našich kamarádů ve vcelku reprezentativním složení od zkušených pivařů po začátečníky. Hlavním kriteriem hodnocení byla chuť piva od 1 do 10. Vedle toho mohli účastníci tipovat i značky a stupně piva. Účastníci nevěděli, které značky jsou v testu zahrnuté. Nejlepším výsledkem v tipování bylo odhalení jedné pivní značky z 12-ti (jeden z nás byl schopen poznat, že právě ochutnává Plzeň) a odhalení obou dvou zařazených nealko piv. Většina účastníků ovšem netipla ani jednu z 12-ti značek a jen jedno nebo žádné nealko ze dvou. Některá alkoholická piva také byla účastníky označena za nealkoholická. Přesto si troufám tvrdit, že vybraná „komise“ nebyla složena jen z  pivních analfabetů, a v zásadě se může měřit s jakoukoli pivní společností u libovolného stolu v libovolné restauraci.

Vážení a intervence guláše

Test byl rozdělen na dvě vlny, v první se testovalo šest a v druhé také šest vzorků. Mezi vlnami se podával guláš, který byl přítomnými statistiky na místě odhalen jako intervenující proměnná. Druhá sada vzorků podávaná po jídle měla celkové hodnocení horší o 16%. Proto jsme druhou sadu vzorků statisticky převážili a vyrovnali tak hodnocení obou vln. Uváděné výsledky zahrnují tuto úpravu.

Autor je analytik, jednatel firmy Data Mind a podprůměrný pivař.
Studie je nezávislá, a není sponzorována žádným pivovarem ani obchodním řetězcem.

Blog
Oblíbené
201720162015201420132012201120102009
Zpět na hlavní menu
Kontakt:

Data Mind s.r.o.

Telefon: +420 720 705 639, +420 220 386 449
E-mail: info@datamind.cz
Sídlo: U Průhonu 22 / 466, Praha 7 – Holešovice, 170 00
IČO: 28953789

face.png, 26 kB Mgr. Jan Matoušek

Telefon: +420 720 705 639
E-mail: jan.matousek@datamind.cz


linkedin.com
Napište nám vzkaz:
captcha